Rankinova jednotka teploty, známá také jako absolutní termodynamická teplotní stupnice, je metrická jednotka měření teploty, která není SI. Používá se v různých technických kontextech a obvykle se vyjadřuje v kelvinech (K). Rankinovu stupnici vynalezl skotský inženýr William John Macquorn Rankine. Rankinova teplota je tepelná energie v britských a amerických měrných jednotkách. Je široce používán v parní energetice, protože je vhodný pro práci se sytou párou. Rankinovu teplotní stupnici vytvořil skotský inženýr a fyzik William John Macquorn Rankine (1820-1872). Nastavil absolutní nulu na -459,67 °F (-273,15 °C) a bod varu vody na 707,2 °F (374,6 °C). To znamená, že směs vody a ledu v poměru 1:1 má teplotu 32 °F (0 °C), zatímco směs páry a vody v poměru 1:1 má teplotu 212 °F (100 °C).

Fahrenheit je teplotní stupnice založená na stupnici navržené v roce 1724 fyzikem Danielem Gabrielem Fahrenheitem (1686–1736), která jako jednotku používá stupeň Fahrenheita. Je pojmenována po astronomovi a fyzikovi Gabrielu Fahrenheitovi (1686–1736). Na původní stupnici je bod tuhnutí vody 32 stupňů a bod varu 212 stupňů. Jednotka je také známá jako Farenheit nebo Reaumur. Ve vědě a ve vaření se v USA běžně používá stupnice Fahrenheit. Tato teplotní stupnice byla pojmenována po astronomovi jménem Gabriel Daniel Fahrenheit (1686-1736). Celsiova jednotka teploty je pojmenována po švédském astronomovi Andersi Celsiovi (1701-1744).